Pitts S-12  0,8m

Ač se to někomu nemusí líbit, kořeny i té nejmodernější leteckomodelářské činnosti jsou v první polovině minulého století.  Tehdy kralovaly nosníčky, žebírka, překližkové přepážky, potahový papír a acetonový vypínací lak. Takto vyrobeným modelům nelze upřít jisté kouzlo. Navíc musely modely létat samy a stabilně, jejich aerodynamické nedostatky ve stabilitě nemohly být eliminovány elektronickými mixy v počítačových soupravách.

Pokud vezmeme toto modelářské dědictví našich dědů, přimixujeme současnou technologii CNC obrábění, přidáme špetku moderního potahového materiálu, do útrob vložíme to, co nám nabízí poslední vývoj radiových a pohonných systémů - a to vše uhněteme do podoby současného akrobatického letadla, může vzniknou docela zajímavý model. Model který by mohl potěšit svým vzhledem, modelářskou nostalgií, letovými výkony a dobrými vlastnostmi při akrobacii.

O něco takového jsem se pokusil při návrhu modelu pro radost Pitts  S -12. Záměrem bylo vytvořit parkflyerový model dostatečně lehký, ale pevný, s „nadupaným“ pohonem a co nejlépe létající veškeré akrobatické obraty.

Přední přepážky trupu a vnitřní tunel jsou z březové překližky tl. 1,5 mm, zadní přepážky ze dvou B 1,5 slepených za použití vakua s léty kolmo na sebe. Lišty z B 4 a doplňky z B 1,5. Křídla mají nosníky, náběžky a odtokovky z balzy, žebírka z B 1,5.  Baldachýn a vzpěry jsou z P 1,5, vzpěry vylepené B 1,5. Ocasní plochy jsou slepeny z balzových nosníčků 4x4mm.

Modely si maluji na PC, takže není problém připravit data pro CNC frézování, které fa. PT model umí velmi dobře. Vyloupnout všechny tvarové díly z plátů bylo za odměnu a nařezat nosníčky, náběžky a odtokovky byla radost. Jde na mě mdloba při představě, že bych měl vše vyřezávat růčo-fůčo.  Moderní technologie nás prostě rozmazlují, ale věřím, že by to naši dědové pochopili.  

Kostra je natřena lepidlem Balsaloc a po jeho vyschnutí je přižehlen Airspan, který není dále lakován. Červené pruhy a červené obloučky jsou na náběžkách přižehleny též z Airspanu. Před nažehlením jsou na rubové straně natřeny lepidlem. Tím je vyrobena jakási nažehlovačka, která na základním potahu dobře drží. Tenké černé linky jsou také z Airspanu, vyříznuté podle papírové šablony, nebo podle pravítka báječným dvojitým nožem Olfa. Výše uvedeným způsobem jsou z nich vyrobeny nažehlovací proužky a též přižehleny. Je to trochu piplačka, ale vypadá to dobře.

Nápisy na letadle jsou vždy třešnička na dortu, bez nich i model vypadá jaksi slepě a nehotově. Vytiskl jsem je na inkoustové tiskárně a přižehlil. Aby se inkoust nerozpil při tisku a nerozmazal při nanášení lepidla, nebo při přižehlování, odzkoušel jsem a používám následující postup :

a)    rubovou stranu Airspanu natřu naředěným lepidlem Balsaloc a nechám uschnout

b)    v libovolné aplikaci si připravím nápis a vytisknu ho v co nejnižší kvalitě zrcadlově převrácený na kancelářský papír

c)    lepící páskou připevním na kancelářský papír nad vytisknutý nápis připravený Airspan rubovou stranou (lepidlem) nahoru a proženu znovu tiskárnou, tentokrát v co nejlepší kvalitě (hodně inkoustu), ihned oddělím od papíru (pozor na rozmazání)

d)    nechám uschnout min. 24 hodin, inkoust na Balsalocu špatně zasychá

e)    rubovou stranu s inkoustem lehce přestříknu velmi naředěným Balsalocem

f)     po dokonalém zaschnutí takto vzniklý přižehlovací obtisk ostříhnu podle potřeby a přižehlím na model

RC vybavení tvoří šestikanálový přijímač Jeti Duplex a čtyři serva Hitec HS-55, vše napájené BECem  regulátoru.

Pohon jsem osadil motorem AXI 2212/12  s vrtulí APC 9x6E a regulátorem Jeti Spin 33, to vše napájeno dvoučlánkem Jeti Pover Ion 2600A (2S1P) o kapacitě 2 600mAh. Po vybití cca 10% kapacity akumulátoru bere pohon na zemi 32A, na plný plyn v horizontu 29A a kolmo nahoru 30A.

Pohonu je k dispozici dost a dost, Pitts stoupá kolmo vzhůru bez omezení. Plný plyn se sice někdy hodí (když je zle, tak vytáhne z kdejaké šlamastiky), ale kompletní akrobacie se v pohodě odlétá na půl plynu, při kterém let modelu vypadá realisticky. Model je poměrně rychlý (souměrné profily), do haly se nehodí, ale zase zvládá dobře vítr. To, že mu též svědčí podvečerní bezvětří a „šolichání“ na třetinu plynu nemusím zdůrazňovat. Seřízení Pittsu je „vše v nule“, pouze motor je vyosen o 1,5° doprava, díky tomu se ve všech režimech letu chová neutrálně. S chutí odlétá veškerou akrobacii včetně kopaných prvků a dlouhých nožových letů.