Spojky křídel

 Ke spojení půlek křídel se nejčastěji používá trubka. Je to jednoduché, málo pracné při stavbě a při správném dimenzování trubky naprosto bezpečné.

 Problém ale nastává v okamžiku, kdy si chceme opatřit kvalitní duralovou trubku. V současné době nevím, kde ji opatřit. V naprosté většině současných nabídek se jedná o hliník, v lepším případě tvrzený - byť jsou deklarovány jako dural. Orientační zkouška materiálu je jednoduchá, pokud budete opravdový dural třít rukou jakkoliv dlouho, nikdy nebudete mít ruku špinavou. Při návrhu trubky musíte počítat s menší pevností hliníku oproti duralu a smířit se s tím, že vlivem nečistot Vás bude stále trápit zadíráním v pouzdře. Navíc nabídka průměrů a tloušťky stěny není stabilní a může se stát, že zvolený průměr za rok již neseženete.

 V případě trubky uhlíkové je situace podobná. Trubky ze 100% uhlíku jsou pevné, lehké, ale křehké. Při nákupu trubky nemáte většinou možnost ověřit, jak moc je uhlík kombinován se skleněnými vlákny, které zvyšují její pružnost. Navíc jsou kvalitní uhlíkové trubky neskutečně drahé.

 Z výše uvedených důvodů jsem u více modelů použil spojky složené z několika vrstev překližek, uprostřed se žlábkem, do kterého uložím potřebné množství uhlíkového rowingu. Pracnost spojky je mírně větší, ale zato je velice levná. Takovou spojku neohnete a lze ji navrhnou velice pevnou. Zejména při CNC frézování dílů modelu, je její výroba snadná a nejste ničím omezeni.

 Konkrétní konstrukční řešení budu demonstrovat na příkladech některých mých modelů.

 

        SU-31 rozpětí 2 m   (zde)

U akrobatických modelů s tlustým profilem je použití složené spojky obzvlášť výhodné, její velká výška snižuje potřebný průřez uhlíku a umožňuje značné odlehčení. Spojka je integrální součástí trupové přepážky, tím jsou perfektně přeneseny všechny vznikající síly do konstrukce trupu. 

Na obr. je trupová přepážka z březovky

na dalším obr. jsou dvě vnitřní vrstvy spojky z topolovky, které jsou nižší a vytváří žlábek pro uhlík. V místě kořenového žebra křídla je hlubší - větší průřez uhlíku v nejvíc namáhaném místě (cca 2x 33 mm2). Čtvrtá vrstva stojiny z březovky je stejně vysoká, jako na přepážce. 

Dosedací plochy stojiny jsou uzavřeny zámkovaným sklotextitem  0,8 mm - obr. níže. Horní i dolní strana pouzdra v křídle je též vyložena sklotextitem. Tím je zaručeno, že i při velkém namáhání se dosedací plochy neomačkají a spojení půlek křídla je dlouhodobě spolehlivé. 

Na obr. níže je kompletní stojina s namotaným uhlíkem.

 

 

       PITTS S-12  rozpětí 2 m   (zde)

Na obr. je řešení spojky dolních křídel, která je řešena obdobně, jak je uvedeno výše. Vzhledem k použitému profilu musí být nižší, o to více uhlíku v ní musí být. V tomto případě asi 2x  70 mm2 v místě největšího namáhání.

Spojka horního křídla je řešena "obráceně". Spojku tvoří prodloužená stojina nosníku, přesahující kořen půlky křídla. Pouzdro pak tvoří nosník centroplánu. Pouzdra pro spojky musí být omotány (obandážovány) uhlíkovým rowingem, nebo páskem sketné tkaniny pro zabránění jejich roztržení.  Vše je zřejmé z obr. níže.

Stejný princip pouzdra uprostřed lze použít i u jednoplošníku se širším trupem, kde je spojka umístěna uvnitř trupu a ukotvena k jeho přepážce.

 

 

       LUŇÁK   rozpětí 3,5 m   (zde)

Asi nejnáročnější řešení. Spojky křídla jsem ukotvil do rámečků uvnitř trupu, to znamená na rozteči pouze 130 mm ! Vycházel jsem z předpokladu hmotnosti modelu něco pod 5 kg a měl jsem představu, že při akrobacii by měl snášet přetížení téměř k 10G. Tomu odpovídá dimenzování spojek, které jsou součástí stojiny nosníku a přesahují kořen půlky křídla. V jejich nejnamáhavějším místě je průřez uhlíku 2x 65 mm2

V trupu jsou spojky ukotveny v pevných rámečcích, které jsou nafrézovány ze 3 mm sklotextitu s vnitřním vyložením ze sklotextitu 0,8 mm. V drážkách rámečků je namotán uhlíkový rowing v celkovém průřezu cca 20 mm2. Při plném zatížení křídla jsou rámečky namáhány na roztržení silou až několik tisíc newtonů - pro lepší představu - několik stovek kilogramů. Spojky a rámečky opravdu "drží", paměť přijímače zatím registruje maximální přetížení téměř 9 G !

Ukotvení rámečků v přepážce trupu ukazuje následující obr.

 

Půlky VOP Luňáka nasazuji na spojku pevně zalepenou v trupu. Je tvořena  stojinou z březové překližky a uhlíkovými pásnicemi 3x1 a 3x0,5 mm.  Uprostřed je třeba vyvázat pásnice se stojinou a zabránit rozlepení spojky při zatížení. Na obr. je jedna možnost, ovázat uhlíkovým rowingem, nebo pevnou tenkou režnou nití.

Uvedený typ spojky je možné použít i jako spojku křídla u menších modelů. 

 . google-site-verification: google30e481e7dee35170.html G-5B00KKJ4XR