Popis  Sbach 342   1,9 m

 Když Vás baví akrobacie a hledáte vhodnou předlohu pro svůj model, který by měl být podoben skutečnému akrobatickému letadlu, nemáte to vůbec lehké. Typů na výběr není zas až tak moc, a tak můžeme na modelářském nebi sledovat éru Exter, Sůček, Jaků a v poslední době zejména Sbachů. Když před lety přišel Philip Steinbach se svým krásným prototypem akrobatického speciálu, bylo mně jasný, jaký bude můj příští akrobat.

 Modely si stavím pro radost z tvůrčí činnosti při jejich vymýšlení, pro radost ze stavby za dlouhých zimních dnů (když je hanba vyjít ven a v teplé pracovně je tak příjemně) a pro radost z létání, když poté létají podle mých představ.

 Po několika benzínových modelech jsem se velmi rád vrátil k elektrickému pohonu, jednak je uživatelsky pohodlný a výkonný, a jednak opět ctím naši novoměstskou tradici elektroletců.

 Konstrukci modelu jsem od samého počátku přizpůsobil elektrickému pohonu, který je v jednotlivých konstrukčních uzlech lehčí a nezanáší do draku vibrace. Dále konstrukce počítá s tím, že nebudu nic vyřezávat lupenkovou pilkou. Pavel Tošovský (PT model) vždy nechá rozeznít symfonii CNC frézky a veškerých 349 dílů je na světě ! 

 Rozhodl jsem se využít „módní“ topolovou překližku v co největším rozsahu. Tento materiál je sice lehký, ale málo pevný a velice křehký. Balze a smrku se v poměru váhy k pevnosti sice nevyrovná, ale vhodnou konstrukcí se dají tyto nedostatky topolovky částečně eliminovat. Pokud je vše řádně odlehčeno, tenké části vyvázány díly kolmými (např. bočnice přepážkami) a zejména je vše řádně zámkováno, je to docela použitelné a model se nerozsype po jedné sezóně. Vhodné konstrukční řešení pro topolovku ale vyžaduje více frézování a strojový čas CNC frézky narůstá. Tím je výhoda nízké ceny topolové překližky poněkud eliminována. Na některé konstrukční prvky kolem motoru, podvozku a trubky křídla se nevyhneme kvalitní březové překližce, naopak díly VOP, SOP a křidélek si o balzu přímo říkají. Stejně jako náběžky, odtokovky a potahové pláty (používám pouze kvalitní balzu do 120 g/dm3).

 Výhodou je rychlá stavba, sestavení trupu připomíná Lego. Všechny díly sesadíte na zámky, zkontrolujete rovinnost a zalepíte vteřinovým lepidlem. Slepit trup za odpoledne a večer není problém. Podobně jsem navrhl ostatní části modelu, jejich nízká pracnost je příjemná. Žebra křídla jsou nafrézovana z topolovky, stejně jako stojina hlavního nosníku a stojina pomocného nosníku před křidélkem – vše zámkováno do sebe – takže další Lego. Pásnice hlavního nosníku jsou smrkové, torzní skříň potažená balzou 2 mm, ze které je i veškeré páskování. Ocasní plochy jsou převážně balzové, stojiny jejich nosníků jsou z topolovky.

 Celý model je lepen řídkým a středním vteřinovým lepidlem, větší plochy potahů disperzním lepidlem a jeden potah torzní skříně křídla laminovací epoxidovou pryskyřicí s microbalonem.

 Model je potažen Oracoverem, doplňky jsou z Oratrimu, Orasticu a aranžérské folie.

 Základní technické údaje :

Rozpětí                      1 900 mm

Délka                         1 800 mm

Plocha křídla              84,33 dm3

Plocha VOP               17,54 dm3

Letová hmotnost        5 100 g

 Nutno poznamenat, že jsem milovníkem klasické přesné akrobacie, kdy fungují aerodynamické zákony a pohyb modelu po obloze je nadmíru plynulý a elegantní tak, jak se nám to tolik líbí u skutečných předloh. Této filozofii je podřízen i model, nemusel jsem úzkostlivě šetřit s váhou. Podvozek je duralový, stejně jako trubka křídla, na křidélka jsem použil standardní serva, velké přijímačové akumulátory, těžší kabina s těžším pilotem, telemetrie Jeti, větší motor a pevnější drak.

Výkon pohonné jednotky je dostačující i na váhu kolem 5 kg, a při větru a turbulenci nejsme jejich hříčkou a poněkud větší váhu oceníme.

 Palubní elektroniku napájí dvoučlánek LiIo Power Ion 2 100 mAh prostřednictvím MAX BECu, nastaveného na 5,5 V výstupního napětí. Jeho kapacita je více než dostatečná, jeden asi 12-ti minutový let odebere z něho kapacitu okolo 70 mAh. Přijímač je Jeti Duplex R 10 se satelitním přijímačem Duplex Rsat.

 Použitá serva :

 ·         křidélka 2x digitální Hitec  HS – 6635 HB  (5,5 kg/cm – 51 g)

·         VOP      2x digitální Hitec  HS – 5245 MG (4,9 kg/cm – 32 g)

·         SOP      1x analog.  Hitec  HS – 615  MG  (9,5 kg/cm – 60 g)

 Dále mám osazenou telemetrii Jeti Duplex, otáčkoměr MRPM-AC a hlavně MUI 150 k měření proudu, napětí a odebrané kapacity.

 Pro pohon jsem zvolil osvědčený motor AXI 5325/16 s regulátorem Jeti Spin 99 opto, napájený  akumulátory Jeti Power Ion 6S3P o kapacitě 7 800 mAh (články 2600A).  Při letových zkouškách mně nejlépe vyhověla uhlíková vrtule PT 22/10 E3.

 Čím víc s modelem létám, tím víc mě pohon utvrzuje, že se jedná o malý energetický zázrak. Posuďte sami :

 ·         staticky na zemi           88,5 A        20,0 V           1 770 W  příkonu

·         plný plyn horizont         57 A           21,3 V            1 214 W  příkonu

·         kolmé stoupání            85,8 A        20,0  V           1 716 W příkonu

Jistě vidíte, že pohonná jednotka má ještě rezervy, nebyl by problém motor zatížit o dalších 15 A (dalších 300 W příkonu).

 Proti skutečné předloze jsem provedl několik úprav tak, jak si to vyžadují požadavky na akrobatický model. Např. jsem prodloužil trup, výškově upravil polohu křídla a výškovky, upravil polohu podvozku apod.

 Tlustý profil křídla (16,5%) a tlusté profily na ocasních plochách (12%) se v sestupných částech obratů nerozbíhají a dávají modelu dobrou stabilitu zejména na minimálních rychlostech. Někdy až svádí k dojmu, že se Sbach nedá utrhnout, ale pokud se to stane, pak reaguje vláčně bez snahy prudkého padání do stran. Sbach se chová neutrálně jak v tažených, tak v tlačených obratech. Nevyniká velkou rychlostí v horizontu (proč by měl?), jak letí nahoru, tak téměř stejně i dolů - a to je to pravé pro hezkou akrobacii.

 Pamětliv toho, že na životnost akumulátorů má vliv i míra jejich vybíjení, mám na vysílači Jeti Duplex nastavený alarm odebrané kapacity na hodnotu 6 000 mAh.  Ať létám ostře s hodně plynem, nebo jen tak piánkově, nemusím sledovat čas, a až vyčerpám nastavenou kapacitu, tak mě nastavený alarm příjemným dívčím hlasem upozorní, a jdu na přistání. Doba letu se pohybuje podle stylu létání mezi 8 až 10 minutami, což mi připadá optimální pro kotrmelcování po obloze. Pokud bychom pohon využili na rozumnou hranici jeho maximálního výkonu, můžeme počítat s letovým časem 6 až 8 minut.

 Po letu je motor teplý 40 až 50 °C při venkovní teplotě cca 24 °C, akumulátory mírně vlahé, regulátor téměř studený. Prostě si všechny komponenty pohonu jenom tak „šolichají“.

 Sbach létá s chutí a vždy si to spolu na letišti užijeme.

 . google-site-verification: google30e481e7dee35170.html G-5B00KKJ4XR