Scheibe Bergfalke Mü13e

rozpětí 3,4 metru

Scheibe Bergfalke (německy "horský jestřáb") je německý kluzák navržený Egonem Scheibem. Prototyp vzlétl  5. srpna 1951. Poté následovala celá řada dalších variant větroňů Bergfalke. Do konce roku 1982 bylo vyrobeno asi 320 kusů všech variant.

Jeho hezké historické tvary mě před časem upoutaly a inspirovaly ke stavbě modelu o rozpětí 2,1 metru - viz  rc-letadla - Bergfalke - 2,1m (mozello.cz) .  Jeho příjemné letové vlastnosti a báječné poklidné plachtění mě utvrdily v přesvědčení, že musím postavit jeho většího brášku. Větší rozměry a hmotnost by měly umocnit dobré letové vlastnosti a při létání v termice na horní povolené hranici výšky zlepšit viditelnost a ovládání modelu. Při volbě velikosti se mně zalíbilo měřítko 1:5, rozpětí tedy vyšlo na 3,4 metru.

Při úvahách o koncepci jsem si stanovil následující požadavky.

Model by měl:

--  být určen na poklidné létání v mírných podmínkách

--  být lehký a tím i malé plošné zatížení

--  i při své velikosti umožnit snadné starty z ruky

--  dýchat nostalgií předlohy a klasického modelářství našich dědů

--  mít jednoduchou konstrukci a nízkou pracnost

--  být dostatečně pevný pro akrobatické zpestření létání s ním

--  mít velmi účinnou brzdu na bezpečné sestupy ze silnější termiky

--  umožnit nezávislé polétání, to znamená s elektropohonem

--  být napájen již používanými sadami akumulátorů

Konstrukce modelu

Pro zajištění dobrých letových vlastností jsem oproti originálu zvětšil mohutnost VOP, mírně jsem prodloužil trup a mírně zvětšil plochu výškovky. Celá konstrukce je velice podobná jeho menšímu bráškovi, samozřejmě více dimenzovaná. Co dobře funguje, není dobré měnit. Proto bude popis modelu dost podobný s menším bratrem.

Poté následovalo obvyklé kolečko. Návrh ve vhodné aplikaci na PC, příprava dat pro frézování na CNC frézce a frézování 7 plátů z balzy, překližky a sklotextitu. Celkem 259 dílů modelu a montážních přípravků. Stavba šla poté velice rychle. Pláty a stavbu můžete zhlédnout na mých stránkách.

Trup

je příhradové konstrukce se smrkovými podélníky a přepážkami z březové a topolové překližky. V zadní části jsou přepážky z balzy. Balzové diagonální výztuhy zajistí (spolu s potahovou folií) velmi dobrou torzní tuhost celého trupu.  Serva VOP a SOP jsou umístěna pod odnímací kabinou, náhony ke kormidlům jsou řešeny bowdeny. Odnímací kabina je zasklena Duroforem tl. 0,2 mm.

Motor je upevněn na motorové přepážce tzv. zadní montáží, původní unášeč se závitem je nahrazen novým s hladkou hřídelí. Na něm je nasazen duralový trámec sklopné vrtule a na unášeči zajištěn dvěma červíky.  Kužel je navržen tak, aby zachoval bokorysný tvar předlohy, a je vytištěn na 3D tiskárně (obr.1).

Z důvodu šetření hmotnosti jsem vypustil podvozek. Při přistání do trávy dosedá model na překližkou vyztužený spodek trupu.

Křídlo

je klasické konstrukce se smrkovým nosníkem a torzní skříní, potaženou balzou 2 mm. Žebra a jejich páskování je též z balzy 2 mm. Křidélka jsou potažena balzou 1,5 mm a jsou zavěšena na plastových pantech. Ovládaná jsou každé samostatným servem, to umožňuje použití funkce butterfly pro účinné brzdění. Na koncích křídla jsou mírné negativy, při stavbě je spolehlivě zajistí nafrézované přípravky.

Spojka obou půlek křídla je tvořena frézovanými stojinami, které se nasouvají proti sobě do sklotextitových rámečků, zalepených do přepážky trupu (obr. 2). Stojiny i rámečky jsou slepeny ze třech vrstev sklotextitu tloušťky 2 mm a jsou neskutečně pevné. Proti vysunutí jsou obě půlky křídla zajištěny dvojicí odpružených čepů o průměru 3 mm. Je to bezpečné, rychlé a bez zdlouhavého šroubování.

Ocasní plochy

jsou slepeny z balzy 1,5 mm s mírným vyztužením smrkovými nosníky. Kormidla jsou zavěšena na plastových pantech, ovládací páčky jsou frézované ze sklotextitu tl. 0,8 mm (obr.3).

Potah modelu

je z bílé nažehlovací folie Oralight. Svou hmotností 36 až 38 g/m² je bezkonkurenčně lehká a pevná. Celý potah modelu váží pouhých 130 gramů. Barevné doplňky jsou z folie Orastick, kterou je požehlen i kužel. Nápisy jsou vyříznuté z reklamní folie.

Váhový rozbor

kompletní kostra modelu před potažením má hmotnost 1 056 g (obr. 4). Křídlo připravené k letu 782 g, trup v letové konfiguraci bez pohonných aku 875 g, pohonné aku 220 g.

Technické parametry

Pohon modelu

zajišťuje motor AXI 2820/14 Gold Line V2 (KV 860) se sklopnou vrtulí s listy LOB 9/5 na trámci s roztečí čepů 76 mm (výsledný rozměr vrtule je cca 10,5/6). Motor je řízen regulátorem YGE 35 LVT s BEC a telemetrií Duplex, vše je napájeno akumulátory Jeti Power Ion 4S1P 2600 mAh (dvě sady 2S1P).

Příkony pohonu

Řízení modelu

obstarává systém Jeti Duplex s plným využitím telemetrie, přijímač Jeti Duplex REX6, doplněný uVariem. Model je osazen dvěma servy KST X12 pro SOP a VOP a dvěma servy KST X10mini na křidélkách. Palubní systém je napájen BECem regulátoru.

Telemetrie

velmi pomáhá jak při létání s modelem, tak i ke zvýšení bezpečnosti. Z modelu mně přichází do vysílače celkem 16 telemetrických veličin z přijímače, uVaria a regulátoru.

Prvním spuštěním motoru se automaticky zahájí záznam všech těchto veličin, logují se na kartu vysílače.  Záznamy jsou datově velmi úsporné, a tak není problém s místem na kartě. Loguji všechny starty všech modelů. Doma si mohu v klidu pomocí Jeti Studia veškeré nalogované parametry zobrazit. Je to užitečné pro ladění pohonu, pro ladění umístění antén apod. Také je to dobrá prevence, dvakrát třikrát za sezónu zkontroluji důležité parametry, zda je vše v pořádku. Mohu tak s předstihem odhalit např. zhoršující se silu signálu na anténě při poškození koaxiálního kabelu antény.

Na některé veličiny mám nastaveny alarmy s hlasovým výstupem. Tak mně např. příjemný dívčí hlas oznámí, když vyčerpám nastavenou kapacitu akumulátoru, když jeho napětí poklesne pod nastavenou mez, nebo klesne úroveň signálu na některé anténě.

Moc se mně líbí využití údajů z vária. Mám nastaven dvoupolohový mžikový spínač tak, že kliknutím od sebe mně hlasový výstup nahlásí aktuální výšku a kliknutím k sobě aktuální stoupání/klesání modelu.  Nemusím spustit model z očí a údaje mám k dispozici.

Pro létání v termice je neocenitelné využití akustické funkce vária, pípání mě průběžně informuje o stoupání/klesání modelu, hledání termiky je s tímto pomocníkem velké ulehčení a je radostí.

Další telemetrické údaje a hodnoty časovačů se mně zobrazují na displeji vysílače a mám je kdykoliv k dispozici.  

Letové vlastnosti

jsou díky nízkému plošnému zatížení a zvětšené mohutnosti VOP velmi dobré. Bergfalke létá pomalu, je stabilní, poslušný a velice příjemný na řízení. Důležité je správně nastavit diferenciaci křidélek, kterou je nutné doladit při záletu. Mně u tohoto modelu vyhovuje 1:3,2. 

Při přetažení se chová nezáludně, přispívají tomu i mírné negativy na konci křídla. Stejně jako u jeho menšího brášky.

Start z ruky je bezproblémový. Prostě se do vzduchu položí mírným hozením.

Stoupání v motorovém letu je 6,5 až 7 m/s, opadání v kluzu v klidném ovzduší je 0,7 až 0,8 m/s.

Dimenzování spojky a nosníku křídla umožňuje základní akrobacii, rozhodně se nemusím bát razantně zatáhnout za ovladač výškovky. Dynamika letu není vzhledem k nízké hmotnosti velká, ale lze si pomoci použitím motoru při jednoduché akrobacii.

Jako velmi účinnou aerodynamickou brzdu používám funkci butterfly. Poměrně velká křidélka se mohou vychýlit až na 50° nahoru, tím se vyruší vztlak na polovině křídla a výrazně zvětší čelní plocha modelu. V této konfiguraci není problém sestoupit pod úhlem 45° ustálenou a ne vysokou rychlostí s opadáním 4,5 m/s. Pro dobrou ovladatelnost při plném butterfly připomínám nutnost použít obrácenou diferenciaci křidélek. Jak správně nastavit tuto funkci na vysílačích Jeti Duplex se můžete dočíst na těchto stránkách v sekci Duplex.

Létání v termice je radostí, na ustředění ve stoupavém proudu mu stačí opravdu málo. S Berfalkem je to na letišti vždy pohodový relax.