Popis SU-31 rozpětí 2,4 m
Mám rád
akrobatické létání.
Létání, při
kterém nemusím hledět na to, co řeknou bodovači, létání sobě pro radost, po
kterém jedu z letiště spokojený. Nutno poznamenat, že jsem milovníkem
klasické přesné akrobacie, kdy fungují aerodynamické zákony a pohyb modelu po
obloze je nadmíru plynulý a elegantní, tak jak se nám to tolik líbí u
skutečných akrobatických speciálů.
Dále jsem přesvědčen, že k modelařině též patří dlouhé (většinou zimní) večery, trávené při vymýšlení a stavbě modelů. Je to přeci báječná relaxace a radost z tvůrčího koníčka. V dnešní době hotových modelů jsem sice za podivína, ale vězte, že se s tím dá docela dobře žít.
Mám slabost pro ruské akrobatické speciály SU, měl jsem jich více, v různých velikostech a s různými pohony. Po dobrých zkušenostech s nimi jsem se rozhodl i pro tento trochu větší s elektropohonem.
Stavbu modelu
začínám první
osou na budoucím výkresu, vše kreslím ve vhodné aplikaci na PC. Pokud víte, že
díly nebudete vyřezávat lupenkovou pilkou, je radostí vymýšlet spoustu zámků,
složitějších tvarů a odlehčovacích otvorů. Když je konstrukce modelu hotová,
není problém připravit jednotlivé díly pro CNC frézku. Poté přítel Pavel
Tošovský (PT model) rozezní její symfonii a pláty se všemi díly modelu jsou na
světě.
Konstrukce modelu
je
přizpůsobena klidnému elektropohonu bez vibrací a jeho jednodušší zástavbě. Na
druhou stranu si však musíme uvědomit, že při hmotnosti pohonných akumulátorů
cca 1,6 kg a při akrobatických obratech s přetížením často nad hranicí 10g, je
nutné věnovat náležitou pozornost jejich uložení a upevnění.
Většina trupu
je z topolové překližky, namáhaná místa kolem motoru, podvozku a uložení
trubky křídla jsou z březové překližky, nosníky smrkové. Ocasní plochy
jsou z balzy, pouze tvarové stojiny jsou z topolovky. Po zkušenostech
z minulých modelů jsem se u žeber křídla vrátil k plné balze tl. 3
mm. Proti i silně odlehčené topolovce vychází mnohem lehčí a nejsou tak křehké.
Větší cena balzy je kompenzována cenou frézování, kterého je u balzy podstatně
méně. Na balzové nosníky a potahy používám balzu do hmotnosti 120 g/dm3.
Mnohem větší využití balzy při konstrukci modelu (než je nyní módním trendem)
se projevilo nižší hmotností draku při zachování požadované pevnosti a tuhosti.
Výhodou je rychlá stavba, sestavení připomíná Lego. Všechny díly sesadíte na zámky, zkontrolujete rovinnost a zalepíte vteřinovým lepidlem. Vše lepím řídkým a středním vteřiňákem HVP (a to i partie kolem motoru a podvozku), větší plochy disperzním lepidlem a potahy torzní skříně křídla epoxidem s microbalonem.
Dále je na modelu něco laminátu (motorový kryt, chladič oleje a žaluzie), něco duralu (trubky křídla a VOP, podvozek), něco uhlíku (rowing a trubky) a něco folie na kabině. Potah je z Oracoveru, proužky a linky z Orasticku a Oratrimu, nápisy vyřezané z aranžérské folie.
Technické parametry modelu :
Rozpětí : 2 400 mm
Délka : 1 985 mm
Letová
hmotnost 8 900 g
Model je řízen
systémem
Duplex od Jeti model. Palubní instalace je rozdělena do dvou samostatných větví
mechanicky i galvanicky oddělených. Každá větev má svůj zdroj (dvoučlánek LiIon
2100 mAm), Maxi bec a přijímač R8. Každá větev ovládá serva v jedné
polovině modelu. Vysílač Jeti Duplex DC-24 je nastaven do režimu Dual Path. To
znamená, že každý z jeho dvou VF modulů komunikuje s jedním
přijímačem, cesta signálu je zdvojena a spolehlivost je neskutečná. I při
výpadku jedné větve, přivedeme model s polovinou funkčních serv bezpečně
na zem.
Dalším
bezpečnostním prvkem je „opačné“ zapojení mechanického vypínače Maxi becu, jeho
vypnutím zapínáme palubní napětí. Při jeho poruše, nebo při přerušení
přívodního kabelu zůstává zachována funkce přijímací části, pouze nepůjde
vypnout.
Paralelní
řazení (zdvojení) jakéhokoliv zařízení prostě přináší jeho vyšší spolehlivost.
Serva
jsou
digitální, značky Hitec, na křidélka a VOP 10 kg HS-5985 MG (4 kusy) a na SOP 20kg HS-7955 TG.
Pohon
motor Hacker Q80 8M V2 s vrtulí Fiala 25/12 E, regulátor JETI Mezon 135 Opto, napájení Jeti Power Ion 12S3P 7 800 mAh (články 2600A).
Parametry pohonu jsem naměřil následující :
Plný
plyn |
proud A |
napětí V |
otáčky ot/min |
příkon kW |
Staticky na zemi |
120 |
37,4 |
5 726 |
4,48 |
Horizontální let |
86 |
40,9 |
6 545 |
3,52 |
Vertikální let (kolmo vzhůru) |
115 |
39,2 |
5 926 |
4,51 |
Systém Duplex
nabízí
uživatelsky velice přívětivý systém telemetrických údajů a při využití řady
měřících senzorů můžeme mít údaje z modelu v reálném čase snad o
všem, na co si vzpomeneme. Regulátory Mezon poskytují údaje o všech parametrech
pohonu, vysílače DC/DS je umožní zobrazit na displeji, uložit si je do paměti a
nebo si nastavit alarm na jakoukoliv veličinu.
Toho využívám zejména na parametru odebrané kapacity, kdy mám nastaven alarm na hodnotu 6 000 mAh. Při odebrání této kapacity mě příjemný dívčí hlas upozorní a jdu na přistání.
V tomto režimu se doba akrobatického letu pohybuje kolem 9 minut.
Pohon je svým
letovým projevem plně srovnatelný s dobrým benzinovým motorem 80
ccm.
Letové vlastnosti
Sůčka plní
moje představy o modelu na klasickou akrobacii, stejně jako jeho předchůdci.
Létá rovně ve všech (i ostrých) tažených a tlačených obratech, ve všech
režimech se chová naprosto neutrálně (dolů, nahoru, na zádech, v nožových
částech obratů). Tlusté profily (16% na křídle a 12% na ocasních plochách)
neskutečně „drží“ jak při minimálce, tak i při prudkých obratech ve vyšších
rychlostech. Při sestupném letu se model nerozbíhá, čemuž kromě tlustých
profilů napomáhá i velká čelní plocha trupu.
Sůčko létá s chutí a vždy si to na letišti spolu užijeme.