Pionýr LF-109
Československý větroň LF-109 Pionýr, legendu našeho letectví, není třeba představovat. Vyrostly na něm celé generace našich pilotů a patří do zlatého fondu našeho leteckého průmyslu.Dlouho jsem plánoval postavit si model této nostalgické vzpomínky. Pro mě dvojnásob nostalgickou, protože jsem předlohu kdysi dávno létal.
Namaloval jsem si Pionýra o rozpětí 1,5 metru, kamarád Pavel Tošovský spustil CNC symfonii a mohl jsem se pustit do stavby. Šlo to rychle.
Když byl malý Pionýr v kostře, náhle mě přepadla myšlenka a neodolatelná chuť namalovat jeho většího bratříčka. A tak jsem přerušil stavbu malého a namaloval jeho brášku o rozpětí 3 metry. Než jsem malého dokončil, Pavel nafrézoval vše potřebné a mohl jsem plynule pokračovat ve stavbě velkého.
Oba
Pionýři jsou pochopitelně opatřeni elektropohonem, jinak to neumím.
Konstrukce:
Konstrukce trupu obou bratrů je klasická z přepážek a podélníků. Velký má navíc uvnitř trupu korýtko z odlehčené topolové překližky, ve kterém je ukotvena motorová přepážka, podvozek a jsou v něm uloženy akumulátory. Ocasní plochy jsou profilované souměrným profilem o tloušťce cca 10%.
Zasklení
kabin je folií Durofol o tloušťce 0,2 a 0,4 mm.
Kužely
jsou vytisknuty na 3D tiskárně a přispívají k maketovému vzhledu. Trámce sklopných
vrtulí jsou duralové.
Podvozek
velkého Pionýra je řešen jako sklápěcí, jak jsem popsal v RCM 6/20.
Před
startem se ručně vyklopí do startovní polohy, pak není problém s velkým
průměrem vrtule a start je snadný. Je to pohodlnější než starty z vozíku, nebo
vystřelení gumou. Po startu se podvozek sklopí do letové a přistávací polohy.
Křídla
jsou též klasické konstrukce se smrkovými nosníky a torzní skříní. Ta je u
malého potažena balzou 1,5 mm a u velkého balzou 2 mm. Křídla nejsou vybavena
brzdícími štíty. Na účinné brzdění používám křidélka ve funkci butterfly, každé
je ovládáno samostatným servem. Vzhledem k charakteru modelů jsem u obou
použil osvědčený profil Clark Y.
Spojku
křídla u malého tvoří levná sklolaminátová kulatina Ø 6 mm, vzpěry křídla jsou
z nosníku 2 x 5 mm, jsou jen vzhledové, upevněné ocelovými háčky.
Spojka
křídel velkého bratra je z uhlíkové trubky Ø12/Ø8 a slouží hlavně k manipulaci s modelem
před upevněním vzpěr. Pevnost křídel zajišťují funkční vzpěry z ocelové
závitové kulatiny M4, oblepené smrkovými nosníky a obrobené do profilu.
Uchycené jsou koncovkami Festo M4.
Potah
menšího brášky je ze starých zásob Airspanu, velký je potažen Oracoverem.
Malý
Pionýr má serva VOP a SOP uložena v trupu v místě křídla. Náhony na
kormidla jsou plastovými bowdeny Ø2 mm s ocelovou strunou 0,8 mm. U
velkého jsou dvě serva umístěna přímo ve VOP, každé pro jednu půlku. Náhon
směrovky je z nerezových pletených lanek Ø 0,5 mm od serva v místě
křídla.
Technické údaje a osazení:
Pionýr 1,5 m |
Pionýr 3 m |
|
Rozpětí | 1 500 mm | 3 000 mm |
Délka | 904 mm | 1 765 mm |
Plocha křídla | 24,8 dm2 | 99,8 dm2 |
Plocha VOP | 4,4 dm2 | 18,4 dm2 |
Celková plocha | 29,2 dm2 | 118,2 dm2 |
Letová hmotnost | 694 g | 4 176 g |
Plošné zatížení na křídlo | 28 g/dm2 | 42 g/dm2 |
Plošné zatížení FAI | 24 g/dm2 | 35 g/dm2 |
Motor | AXI 2208/20 Gold Line V2 (KV 1820) | AXI 4120/18 Gold Line V2 (KV 515) |
Pohonné AKU (články 2600A) | Jeti Power Ion 2S1P 2600 mAh | Jeti Power Ion 6S2P 5 200 mAh |
Regulátor | Jeti Spin 33 Pro BEC + Jeti MUI 30 EX | Jeti Mezon 120 BEC |
Vrtule | 10/6 | 13/9 |
Listy + rozteč čepů trámce | LOB 9/5 + 44 mm | LOB 11/7,5 + 88 mm |
Odběr proudu při napětí | 20,5 A při 6,6 V | 44 A při 20,5 V |
Příkon při stoupání | 135 W | 902 W |
Maximální stoupání | 5,5 m/s | 7 m/s |
Přijímač Jeti Duplex | Rex 6 Ass s akt.váriem | Rex 10 Ass s akt.váriem + Rsat 2 + MT125 |
Serva křídla | 4 ks EMAX ES 08 MD II. | 2 ks KST X 10 |
Serva VOP | 2 ks KST X 10 mini | |
Servo SOP | KST BLS 651 | |
Servo podvozku | -- | JX PDI-HV5523MG |
Při
létání plně využívám telemetrických možností systému Duplex. Mám tím přehled o
odebrané kapacitě z akumulátorů a jejich napětí, o napětí palubní sítě a zajímavý
je též údaj o přetížení G. Velký Pionýr zasílá i teplotu motoru. Neustále mám
pod kontrolou kvalitu spojení díky údaji o síle signálu na anténách a parametru
Q (% správně přenesených paketů). Na řadu z nich mám nastaveny alarmy. Užitečné
jsou údaje o výšce, stoupání a klesání. Báječné je akustické vario, pípání
usnadní hledání termiky.
Letové vlastnosti:
Malý startuje hozením z ruky, stačí ho jemně položit do vzduchu a je to. Jeho větší bráška startuje ze země s vyklopeným podvozkem, jeho křídlo podržím ve vodorovné poloze nohou a po zapnutí motoru uvolním. Během pár metrů je Pionýr ve vzduchu. Křidélka jsou účinná od velmi malé rychlosti a tak se start stává lahůdkou.Let obou je díky malému plošnému zatížení a profilu křídla příjemně pomalý. Jsou překvapivě obratní a zvládají i základní kulatou akrobacii. Působivé jsou vývrtky, uvedení do nich je snadné a jsou maketově pomalé. Zajímavé je, že po uvolnění kormidel se okamžitě zastaví. Vybírání do správného směru je tím snadné.
Stejně jako jejich předloha, nevynikají velkou klouzavostí, ale jejich motory to vždy napraví. Zato v termice se jim líbí, stačí jim malý stoupák a jsou ve svém živlu. Jsou schopni točit zatáčky „na pětníku“ a to se hodí v úzkém stoupavém proudu. S velkým se termika hledá samozřejmě snadněji.
Malý je mazílek pro podvečerní polétání v zapadajícím slunci, velký je v letu realistický a tváří se tak nějak důstojně. Na pilotáž jsou příjemní a nezáludní, geny jejich předlohy nelze zapřít.
Podle mého názoru prostě „hodňouši“ !