Kirby Kite

Frederick Nicholas Slingsby, pilot a veterán RAF z první světové války, přepracoval počátkem roku 1935 výkonný kluzák Grunau Baby II, který v té době vyráběl na základě licence. Během pouhých čtyř měsíců nahradil hranatý úhlový trup Baby štíhlou, aerodynamickou a zaoblenou konstrukcí z tenké překližky. Dříve rovné křídlo upravil na rackovitý tvar a opatřil modernějším profilem. Pro vyšší výkony kluzáku upravil též půdorysný tvar křídla. Výsledný prototyp absolvoval svoji úspěšnou premiéru na mistrovství Britské asociace kluzáků v Sutton Banku v Severním Yorkshire, kde koncem srpna 1935 získal Wakefield Trophy za let dlouhý 54 mil.

Nový kluzák měl na svou dobu působivou klouzavost 1:21, a začal se vyrábět jako Slingsby T.6 Kirby Kite. Celkem bylo vyrobeno 25 kusů. Byl úspěšný, i když poměrně drahý, ve své době stál asi čtvrtinu ceny průměrného rodinného domu.

Jeho nostalgické tvary a předválečná koncepce mě upoutaly, když jsem hledal vhodnou předlohu pro můj nový větroň.  Měl jsem představu, že bude dostatečně pevný na poněkud tvrdší podmínky létání a přistání na svahu, ale dostatečně lehký na poklidné termické polétání. Snadné starty z ruky byly podmínkou, stejně jako motor v přídi, který zajistí nezávislé polétání kdykoliv a kdekoliv. A v mém hangáru (garáži) to bude zas něco jiného.

Při volbě velikosti jsem přihlížel ke snadnému transportu, snadným startům z ruky a rozumnému elektropohonu. Zvolil jsem rozpětí 3 metry. Při termickém létání je už tato velikost dobře vidět a model se chová již tak nějak „dospěle“. Velcí kluci se mně sice smějí, že co je pod 4 metry nestojí za nic, ale mně to nevadí. Až budu velký, postavím šestimetrovku, a to budou pak koukat !

Konstrukce modelu

Při prvotních úvahách o této předloze jsem měl obavu z velmi krátkého trupu. Ale pan Slingsby dobře věděl, proč použil tak velikou a ke tvaru křídla nezvyklou výškovku. Mohutnost VOP mně při výpočtu vyšla na A=0,54, což je překvapivě dobrá hodnota, která zajistí dobrou podélnou stabilitu modelu.

Poté následovalo obvyklé kolečko. Návrh modelu ve vhodné aplikaci na PC, příprava dat pro frézování na CNC frézce a frézování 7 plátů z balzy, překližky a sklotextitu. Vše za zvuků CNC symfonie pod taktovkou Pavla Tošovského. Celkem 240 dílů modelu a montážních přípravků. Stavba šla poté velice rychle.

Trup

je příhradové konstrukce s přepážkami z březové a topolové překližky. Základem je středové korýtko v přední části trupu, ve kterém je ukotvena motorová přepážka, pohonné akumulátory, baldachýn a serva VOP a SOP.  Vnější tvar trupu tvoří podélníky z balzy 2x5 mm, zevnitř vyztužené smrkovými nosníky 2x3 mm. Vzniknou tak tuhé lišty, na které se dobře nažehluje potah. Balzové diagonální výztuhy v zadní spodní části trupu zajistí (spolu s potahovou folií) jeho velmi dobrou torzní tuhost.

Serva VOP a SOP jsou umístěna pod křídlem, náhony ke kormidlům jsou řešeny plastovými bowdeny Ø2/Ø3 mm. V nich jsou uložena táhla z uhlíkové kulatiny Ø2 mm, na jejichž koncích jsou epoxidem zalepené kovové koncovky.

Přední horní kryt trupu i s pilotem je odnímací a umožňuje přístup k vybavení. Nasouvá se odpředu na háčky a kolíky a ve své poloze je zajištěn magnety. Pilot je vytištěn na 3D tiskárně a výrazně dotváří historický charakter celého modelu.

Motor je upevněn na motorové přepážce tzv. zadní montáží a původní unášeč se závitem je nahrazen novým s hladkou hřídelí. Na něm je nasazen duralový trámec sklopné vrtule a na unášeči je zajištěn dvěma červíky.  Kužel vytisknutý na 3D tiskárně je navržen tak, aby zachoval bokorysný tvar předlohy.

Křídlo

je klasické konstrukce se smrkovým nosníkem a torzní skříní, potaženou balzou 2 mm. Žebra a jejich páskování jsou též z balzy 2 mm. Křidélka jsou zavěšena na plastových pantech a ovládaná každé svým samostatným servem. To umožňuje použití funkce butterfly pro velmi účinné brzdění. Pro zlepšení letových vlastností jsou na koncích křídla mírné negativy, při stavbě je spolehlivě zajistí nafrézované přípravky.

Frézovaná spojka obou půlek křídla je ze sklotextitu a je zalepena v baldachýnu. Je poměrně subtilní, protože slouží hlavně k manipulaci s modelem před upevněním vzpěr. Veškeré namáhání křídel během letu totiž přenášejí vzpěry křídla. Jsou tvořeny závitovou kulatinou M4, oblepenou smrkovými nosníky opracovanými do profilu. Na trupu a křídle jsou vzpěry uchyceny koncovkami Festo M4. Proti vysunutí jsou obě půlky křídla zajištěny dvojicí odpružených čepů o průměru 3 mm. Je to bezpečné, rychlé a bez zdlouhavého šroubování.

Ocasní plochy

jsou slepeny převážně z balzy 1,5 mm. Nosník VOP a stojina SOP jsou vyztuženy smrkovými nosníky. Kormidla jsou zavěšena na plastových pantech, ovládací páčky jsou frézované ze sklotextitu tl. 0,8 mm.  

Potah modelu

je kombinací krémového Oracoveru a bílého Oralightu. Celý potah modelu váží pouhých 157 gramů. Oracoverem je též požehlen kužel. Nápisy jsou vyříznuté z tmavě šedé reklamní folie. Znaky na kormidle směrovky a pod kabinou jsou vytisknuty barevnou laserovou tiskárnou na průhlednou samolepící folii.

Váhový rozbor

kompletní kostra modelu před potažením  má hmotnost 1 196 g. Křídlo připravené k letu se vzpěrami 824 g, trup v letové konfiguraci bez pohonných aku 969 g, pohonné aku 402 g.

Technické parametry

Pohon modelu

zajišťuje motor AXI 2820/14 Gold Line V2 (KV 860) se sklopnou vrtulí s listy LOB 9/5 na trámci s roztečí čepů 76 mm (výsledný rozměr vrtule je cca 10,5/6). Motor je řízen regulátorem YGE 65 LVT s BEC a telemetrií Duplex, vše je napájeno sadou akumulátorů Jeti Power Ion 4S2P 5 200 mAh (články 2600A). Její kapacita umožňuje dlouhé polétání i bez vlivu termiky.

Příkony pohonu

Ovládání modelu

obstarává systém Jeti Duplex s plným využitím telemetrie, přijímač Jeti Duplex REX 7, doplněný uVariem. Model je osazen dvěma servy Kavan GO 1020 MG pro SOP a VOP a dvěma servy Kavan GO 1023 MG na křidélkách. Palubní systém je napájen BECem regulátoru.

Telemetrie

velmi pomáhá jak při létání s modelem, tak i ke zvýšení bezpečnosti. Z modelu mně přichází do vysílače celkem 16 telemetrických veličin z přijímače, uVaria a regulátoru.

Prvním spuštěním motoru se automaticky zahájí záznam všech těchto veličin, logují se na kartu vysílače.  Záznamy jsou datově velmi úsporné, a tak není problém s místem na kartě. Loguji všechny starty všech modelů. Doma si mohu v klidu pomocí Jeti Studia veškeré nalogované parametry zobrazit. Je to užitečné pro ladění pohonu, pro ladění umístění antén apod. Také je to dobrá prevence, dvakrát třikrát za sezónu zkontroluji důležité parametry, zda je vše v pořádku. Mohu tak s předstihem odhalit např. zhoršující se silu signálu na anténě při poškození koaxiálního kabelu antény.

Na některé veličiny mám nastaveny alarmy s hlasovým výstupem. Tak mně např. příjemný dívčí hlas oznámí, když vyčerpám nastavenou kapacitu akumulátoru, když jeho napětí poklesne pod nastavenou mez, nebo klesne úroveň signálu na některé anténě.

Moc se mně líbí využití údajů z vária. Na pozici SA mám nastaven dvoupolohový mžikový spínač tak, že kliknutím od sebe mně hlasový výstup nahlásí aktuální výšku a kliknutím k sobě aktuální stoupání/klesání modelu.  Nemusím spustit model z očí a údaje mám k dispozici.

Pro létání v termice je neocenitelné využití akustické funkce vária. Pípání mě průběžně informuje o stoupání/klesání modelu, je to velký pomocník při hledání termiky. Hlasitost pípání reguluji ovladačem č. 8.

Další telemetrické údaje a hodnoty časovačů se mně zobrazují na displeji vysílače a mám je kdykoliv k dispozici. 

Letové vlastnosti

jsou díky poměrně nízkému plošnému zatížení a mohutnosti VOP o hodnotě 0,54 velmi dobré. Kirby Kite létá pomalu, je stabilní, poslušný a příjemný na řízení. Důležité je správně nastavit diferenciaci křidélek, kterou je nutné doladit při záletu. Mně u tohoto modelu vyhovuje 1:4.

Při přetažení se chová nezáludně, přispívají tomu i mírné negativy na konci křídla.

Start z ruky je bezproblémový. Prostě se do vzduchu položí mírným hozením.

Stoupání v motorovém letu je 4,5 až 5 m/s, opadání v kluzu v klidném ovzduší je 0,8 až 0,9 m/s.

Dimenzování vzpěr a nosníku křídla umožňuje též létání základní akrobacie. Vzhledem k velkému čelnímu odporu a malé hmotnosti je dynamika letu malá, ale lze si do obratů pomoci motorem. Rozhodně se nemusím bát razantně zatáhnout za ovladač výškovky. Připouštím, že pro historický větroň to není typický režim, ale jako zpestření při létání na svahu, nebo po delším termickém letu je to příjemná změna.

Jako velmi účinnou aerodynamickou brzdu používám funkci butterfly. Poměrně velká křidélka se mohou vychýlit až na 50° nahoru, tím se vyruší vztlak na velké části křídla a výrazně zvětší čelní odpor modelu. V této konfiguraci není problém sestoupit pod velkým úhlem ustálenou a ne vysokou rychlostí s velkým opadáním. Pro dobrou ovladatelnost při plném butterfly připomínám nutnost použít obrácenou diferenciaci křidélek. Jak správně nastavit tuto funkci na vysílačích Jeti Duplex se můžete dočíst v sekci Duplex.

Létání s Kirby Kite je díky jeho nezaměnitelné siluetě zajímavé a vždy je to pohodový relax.