Já telemetrii na nic nepotřebuji
Tuto hlášku slýchávám často.
Ano,
i bez telemetrie lze žít. Ale vězte, že využití telemetrických údajů Vám zpříjemní
létání a hlavně ho učiní bezpečnější. Odpírače telemetrie se pokusím přesvědčit
v následujících řádcích.
Systém radiového řízení modelů Duplex od naší české firmy Jeti model se mezi modeláři šíří neuvěřitelnou rychlostí a to i v globálním měřítku. To vše díky spolehlivě zajištěnému přenosu dat, univerzálnosti, zpětnou kompatibilitou a možností přenosu velkého množství telemetrických údajů. Další jeho předností je bohaté programové vybavení, které uspokojí i ty nejnáročnější piloty. Jeho možnosti jsou, podle mého názoru, omezeny pouze kreativitou uživatelů.
Důkazem o revolučnosti řešení Duplex je fakt, že tento systém respektují i ostatní výrobci elektroniky pro modely. Do svých power boxů, regulátorů, stabilizačních jednotek vrtulníků, apod. implementují Jeti EX sběrnice, telemetrii Duplex a třeba i přijímače tohoto systému.
Základní myšlenkou je, že máme k dispozici řadu telemetrických senzorů pro měření snad všech veličin, které v modelech můžeme potřebovat. Jejich připojením k přijímači zabezpečíme přenos údajů do vysílače k dalšímu zpracování. Máme-li více senzorů, než volných konektorů v přijímači, použijeme expandér a je po problému.
Postupným vývojem byly senzory implementovány přímo do některých komponentů systému Duplex. A tak máme k dispozici regulátory, stabilizátory, spínače, které nám telemetricky sdělují vše o akumulátorech a odběrech, takže nepotřebujeme senzor MUI. Z nových přijímačů REX Assist získáme mnoho veličin, třeba i údaje varia a výšky, tím odpadá nutnost samostatného senzoru MVario. Informace o funkci palubních systémů nám telemetricky poskytují i další komponenty Jeti, např. Central Boxy, veškeré přijímače, serva Ditex a další. Velmi se tím zjednodušuje instalace v modelu. Řada telemetrických hodnot je předávána do vysílače implicitně, např. z přijímačů odcházejí údaje o napětí, o síle signálu na anténách, o hodnotě Q a o teplotě.Následně popíši, jak dále zpracovávám některé telemetrické údaje ve vysílači.
Logování
Veškerá telemetrická data ze všech startů všech modelů ukládám na SD kartu ve vysílači. Jsou uložena v kořenové složce „Log“, v ní se automaticky tvoří další složky pojmenované podle data (např. 20210226). Tam jsou uloženy soubory s daty podle jednotlivých startů, pojmenované podle času vytvoření (např. 12-13-44).
V menu Časovače/senzory/Senzory/ukládání dat lze nakonfigurovat, které telemetrické veličiny se mají ukládat. Do logovaných dat můžeme zaznamenávat i polohu 4 zvolených ovladačů vysílače. Které údaje se mají logovat je uloženo u konkrétního modelu, takže lze u každého modelu zvolit jiné.
Záznamy telemetrie jsou datově velmi úsporné a vzhledem ke kapacitě karty není sebemenší problém mít zaznamenány třeba všechny starty za celý rok. To mně umožní kdykoliv prohlédnout jakýkoliv let modelu a podle charakteru zaznamenaných veličin získat celkový přehled o správné funkci palubního vybavení modelu.
Data si mohu prohlédnout přímo ve vysílači pomoci Aplikace/Analýza dat. Po jejím otevření mě vyzve ke zvolení požadovaného souboru se záznamem a ke zvolení třech veličin, které chci zobrazit. Po stisku tlačítka F4 se symbolem grafu se zobrazí graf s veličinami. Mohu volit rozsah časové osy, kurzor posouvám otáčením 3D tlačítka, nad kurzorem se zobrazí hodnota veličiny v daném čase. Přímo na letišti mohu zjistit, co mě zajímá, popř. zkontrolovat důležité parametry. Připomínám, že k uložení záznamu dochází při vypnutí vysílače, k prohlédnutí záznamu bezprostředně po přistání musím vysílač nejdříve vypnout a znovu zapnout.
Pohodlnější je však záznamy prohledávat na PC v aplikaci Jeti studio – viz níže.
Zobrazení na displeji
Telemetrická data dále využívám k jejich zobrazení na displeji. V menu Časovače/senzory/Údaje na hlavní obrazovce lze zvolit, které veličiny chci zobrazit, zda v malém, nebo ve velkém okně a jejich pořadí. Pouhým mrknutím na displej mám během letu požadovanou informaci k dispozici. Zobrazit lze desítky údajů (podle vybavení a verze vysílače), při větším množství se okna zobrazují na dalších obrazovkách. Listovat mezi nimi mohu pomocí tlačítek F2 a F3.
Během letu však nemusí být nahmátnutí správného tlačítka jednoduché a odvádí to pozornost. Z tohoto důvodu se mně velice osvědčilo osadit na pozici SE (levý pod displejem) mžikový třípolohový přepínač (vrací se na střed) s dlouhou páčkou. V menu Časovače/senzory/Detaily hlavní obrazovky ho mám nastavený tak, že stiskem od sebe listuji další stránku a k sobě se vracím na předchozí. Je to velice pohodlné a při letu snadno k nahmátnutí. Zobrazení veličin a jejich pořadí záleží na typu modelu a požadavcích pilota, každý si musí odzkoušet, co mu vyhovuje.
Hlasový výstup
Další báječnou funkcí k nezaplacení je hlasový výstup. Příjemný dívčí hlas (pojmenoval jsem ji Zuzana) mně řekne, co potřebuji vědět a nemusím spustit model z očí. Je to výrazný bezpečnostní prvek, zejména u rychlých modelů. Také při točení v termice ve veliké výšce není žádoucí spustit model z očí a přeostřovat na displej.
U některých modelů používám periodické hlášení. V menu Časovače/senzory/Hlasový výstup nastavím časový interval, popř. i spínač na aktivaci. Níže v zaškrtávací tabulce zvolím telemetrickou veličinu. A tak mně Zuzana např. u větroně hlásí ve zvoleném intervalu třeba relativní výšku.
Častěji však používám jednorázové telemetrické hlášky. K jejich aktivaci mám osazen mžikový třípolohový přepínač (vracející se na střed) s dlouhou páčkou na pozici SA (vlevo nahoře). V menu Časovače/senzory/hlasový výstup/Jednotlivá hlasová oznámení přiřadím k jeho krajním polohám telemetrickou veličinu. Třeba u větroně mně v poloze k sobě Zuzana nahlásí aktuální hodnotu varia a od sebe relativní výšku. U motorového modelu v poloze k sobě odebranou kapacitu pohonných akumulátorů a od sebe dobu letu. Je to komfortní.
Další jednorázovou hlášku používám u motorizovaných větroňů, kde mám na motoru teplotní čidlo. Motor ovládám třípolohovým přepínačem, k jeho poloze vypnutého motoru mám v menu Jednotlivá hlasová oznámení přiřazenu veličinu teplota a tím mně při vypnutí motoru Zuzana automaticky nahlásí aktuální teplotu motoru. Opět pohodlné.
Alarmy
Používám alarmy dvojího druhu.
Systémové, platné obecně pro všechny modely, se nastavují v menu Systém/Systémové zvuky. U některých lze nastavit i hodnotu, při které jsou aktivovány. Nejdůležitější jsou:
· Napětí akumulátoru vysílače – mám nastaveno 3,4 V
· Slabý signál na anténách – mám nastavenu hodnotu 2, alarm se spouští, pokud hodnota klesne alespoň na jedné anténě. Je to důležitá kontrola stavu antén, nevhodně umístěných antén, nebo porušení koaxiální části antény. Ihned se to dozvím a mohu sjednat nápravu. Připomínám, že pro správnou funkci přijímače stačí dostatečný signál alespoň na jedné anténě.
· Slabý signál Q – mám nastaveno 50%. Komunikace s přijímačem je realizována vysíláním datových paketů, každý správně přijatý paket přijímač potvrdí a vysílač vyhodnocuje procento správně přijatých paketů. A to je hodnota Q. Během jedné vteřiny odejde mnoho paketů a proto na ovládání modelu nic nepoznáme, i když hodnota Q klesne pod 20%. Při analýze záznamu tohoto parametru klesne hodnota pod 100% jen výjimečně, nejmenší hodnotu jsem v záznamech viděl asi 60%. Zatím jsem tento alarm nikdy neslyšel.
· Žádný signál - v případě, že přijímač přestane potvrzovat přijaté pakety. Zde musíme mít na paměti, že dosah vysílání z vysílače do přijímače je mnohem větší, než dosah vysílání, kterým přijímač potvrzuje přijmutí paketu zpět do vysílače. To znamená, že pokud se tento alarm aktivuje, tak ovládání modelu je dále zabezpečeno i na poněkud větší vzdálenost. Je to výrazný bezpečnostní prvek.
Volitelné alarmy se nastavují v menu Časovače/senzory/Alarmy, stanoví se podmínka, hodnota pro spuštění alarmu, spínač aktivace a další možnosti. Podle typu modelu používám následující alarmy:
· Vyčerpaná kapacita pohonných akumulátorů – hodnotu nastavuji na přibližně 75% jmenovité kapacity. Při létání zejména s motorovými modely nemusím sledovat čas letu (který se stejně mění podle stylu létání), prostě létám a až mně Zuzana oznámí, že mám vyčerpáno, tak jdu na přistání. Zabrání to vysokému stupni vybití akumulátorů, což jim nesvědčí.
· Napětí pohonných akumulátorů – pro Power Ion akumulátory Jeti nastavuji na 2,75 až 2,8 V na článek
· Napětí přijímače – nastavuji na 4,5 V
· Proud BECu, nebo z přijímačových aku – kdyby se mně neúměrně zvýšil odběr palubní sítě (např. problém se servem), okamžitě o to vím a jdu na přistání
· Teplota motoru – když se zapomenu, tak ho neuvařím
· Maximální klesání – u subtilního papíráku se ve velké výšce při strmém sestupu špatně odhaduje úhel klesání. Zuzana mě upozorní na možnou destrukci modelu, když to přeženu.
Ke každému alarmu, ať systémovému nebo volitelnému, mohu přiřadit libovolnou hlášku ze souborů formátu .wav. Zvukové soubory jsou uloženy na SD kartě ve složce „Audio“, kde je velké množství hlášek dodávaných s vysílačem. Podle potřeby a vlastního vkusu lze vytvořit libovolné další hlášky a ve výše jmenovaném formátu je do této složky doplnit. Mohu tak učinit přímo z PC pomocí kabelu dodávaného s vysílačem, nebo z chytrého telefonu s Androidem pomocí běžně dostupného USB „OTG“ adaptéru.
K vytvoření vlastních hlášek používám některý z Text-To-Speech programů, volně ke stažení je jich více, např. Balabolka s hlasy Windows 10, nebo Google TTS. Další možností je (pokud to varianta vysílače umožňuje) hlášku přímo namluvit do mikrofonu vysílače v menu Aplikace/Mikrofon, zvolit jméno a uložit. Soubor se automaticky uloží na SD kartu do složky „Audio“.
Hlasitost hlášek lze nastavit v menu Systém/Hlasitost audia, mám nastaven ovladač P7, kterým mohu operativně hlasitost upravit.Vario
Telemetrický údaj vario, ať ze samostatného senzoru MVario, nebo z přijímače REX Assist, lze dále báječné využít i v samostatné aplikaci v menu Časovače/senzory/Vario. Ta plní funkci akustického varia, klesání je signalizováno nepřerušovaným klesajícím tónem, stoupání přerušovaným stoupajícím tónem. V aplikaci nastavím parametr EX na Vario, nastavím pásmo necitlivosti (kdy vario mlčí – používám rozsah -0,5 až +0,5 m/s) a celkový rozsah stoupání a klesání pro změnu tónu (používám rozsah -5 až +5 m/s). Regulaci hlasitosti pípání mám nastavenu na P8.
Reakce na změnu stoupání je velice rychlá. Podle změny tónu lze velmi dobře hledat termiku a ustředit se ve stoupavém proudu. S tímto báječným pomocníkem je to snadnější.
Jeti Studio
Nedílnou součástí celého systému Jeti Duplex je PC aplikace Jeti Studio. Lze ji zdarma stáhnout ze stránek výrobce. Je to velice užitečná víceúčelová aplikace hodící se na spoustu úkolů. Popis všech funkcí je mimo rozsah tohoto článku.
Je velice šikovná na analýzu telemetrických záznamů. Konkrétní soubor se záznamem letu přetáhnu do aplikace a ta umožní zobrazit veškeré nalogované veličiny různými způsoby. Nejvíce využívám grafy, které jsou názorné a přehledné.
Často je používám např. při hledání vhodné vrtule. Porovnání naměřených parametrů (odběr, otáčky, příkon, stoupání modelu apod.) s různými vrtulemi při různých letových režimech je názorné a neocenitelné.
Několikrát za sezonu projdu záznamy z různých modelů a zkontroluji parametry mající vliv na spolehlivost systému. Jedná se hlavně o stabilitu napájecího napětí, sílu signálu na anténách a kvalitu parametru Q. K nim si v grafu zobrazím např. výšku a mohu vše velmi dobře posoudit. Je to výborná prevence a ujištění, že vše funguje jak má.
Pomocí Jeti Studia také velice jednoduše zálohuji obsah SD karty vysílače, snadno provedu aktualizaci FW vysílače a ostatních udělátek Jeti (přijímače, regulátory, senzory, centrál boxy, JetiBox profi atd.).