Popis  SU-31   rozpětí 2 m

 V opojení ze současných vysokovýkonných kompozitových modelů často zapomínáme na to, že i tyto modely mají své kořeny v první polovině minulého století. V době smrkových nosníků, žeber křídla a přepážek trupu pracně vyřezávaných z překližky, hezké téměř kulaté trupy z řady nosníků. V době kaseinových lepidel, papírových potahů a acetonových vypínacích laků. V době, kdy modelář - konstruktér musel mít hodně zkušeností a vědomostí o konstrukci modelů - ty totiž musely stabilně létat úplně sami, bez zásahu ze země. Jejich aerodynamické nedostatky nemohly být eliminovány řadou elektronických mixů v počítačových soupravách. Těmto modelům nelze upřít jisté kouzlo a před jejich průkopnickými tvůrci bychom měli smeknout. Také mě naplňuje hrdostí, že naši modeláři byli vždy na vrcholu modelářského dění a výrazně přispěli a stále přispívají ke globálnímu rozvoji naši krásné záliby. 

 Pokud převezmeme toto modelářské dědictví našich pradědů, použijeme současnou výrobní technologii CNC obrábění, přidáme špetku současných konstrukčních a potahových materiálů, do útrob vložíme nejnovější výdobytky radiových a pohonných systémů - a to vše uhněteme do podoby skutečného akrobatického letadla - může vzniknout docela zajímavý model pro radost.

 O něco takového jsem se pokusil při návrhu tohoto Sůčka. Záměrem bylo vytvořit model pro pohodové létání klasické akrobacie, kdy platí aerodynamické zákony a pohyb modelu prostorem je nanejvýše ladný a plynulý tak, jak ho známe u skutečných akrobatických speciálů. Pro někoho by to mohl být zajímavý model s dávkou nostalgie, pro jiného prostý "úlet". No, posuďte sami.

 Zvolil jsem velikost kolem 2 metrů, kterou považuji za dobrý kompromis mezi snadnou přepravou, počtem akumulátorů a letovými vlastnostmi. Použitím "žbrdlinkové" konstrukce jsem se vyhnul  průhledné kabině a laminátovému krytu motoru. Kabinu této velikosti doma v amatérských podmínkách již těžko vyrobíme a koupit ji hotovou se nemusí vždy podařit. Podobné je to s laminátovým krytem motoru, jeho pracnost s laminováním, tmelením a nástřikem je značná.

 Základní technické údaje :

 Rozpětí                      2 000 mm

Délka                          1 750 mm

Letová hmotnost         4 900 g

 Modely navrhuji v prostředí vhodné aplikace na PC, takže není problém následně přichystat data pro CNC frézování všech potřebných dílů z různých překližek, balzy a sklotextitu. Kamarád  Pavel Tošovský rozezní CNC symfonii své frézky a mnoho set dílů je na světě. Zároveň se frézuje i řada dílů na montážní přípravky, které zrychlí a hlavně zpřesní stavbu. Vše připomíná Lego, díly sestavíme na zámky nasucho, zkontrolujeme souosost, rovinnost a zalepíme vteřinovým lepidlem. Našim pradědům by se to určitě líbilo.

 Konstrukce modelu :

 Nosným prvkem trupu je vnitřní korýtko, ve kterém je ukotvena motorová přepážka, podvozek, hlavní přepážka s integrovanou spojkou křídla a jsou v něm uloženy pohonné akumulátory a veškeré RC vybavení včetně serva SOP. Vnější tvar trupu tvoří nosníky z balzy 7x7 mm. Horní díl trupu je odnímací od zadní hrany kabiny až po předek trupu i s částí motorového krytu. Tím je zajištěn naprosto volný přístup k veškerému vybavení.

 Křídlo je klasické konstrukce, pásnice nosníku smrkové, stojiny nosníku jsou nafrézovány z překližky, torzní skříň a páskování žeber z balzy 2 mm. SOP a VOP jsou též klasické konstrukce většinou z balzy 1,5 mm.

 Model je potažen nažehlovací folií Oracover, barevná úprava je vyřezána z Orasticku a Oratrimu.

 Pohon modelu :

 Na základě dobrých zkušeností jsem zvolil osvědčenou kombinaci :

Motor:                AXI 5325/16 Gold Line V2

Regulátor :         Jeti Mezon 95 opto (s kompletní telemetrií)

Akumulátory :    Power Ion  6S3P  7 800 mAh   (články 2600A)

 Při letových zkouškách mě nejlépe vyhověla uhlíková vrtule PTmodel  21/13 E (nová řada), se kterou jsem naměřil tyto 

 parametry pohonu při plném plynu :

 Staticky na zemi :      92 A                18,9 V             5 076 ot/min               1,74 kW příkonu

Horizontální let :          72 A                20,2 V            5 679 ot/min               1,45 kW příkonu

Kolmé stoupání :        94 A                19,0 V             5 016 ot/min               1,79 kW příkonu

 S tímto pohonem mám k dispozici (podle stylu letu) od 8 do 11 minut akrobatického létání.

  Řízení :

Model je řízen systémem Duplex od fy JETI model. Palubní instalaci tvoří přijímač  R9 se satelitním přijímačem Rsat, dvoučlánkem Pover Ion 1300 mAm a Maxi BECem. Vysílač Jeti Duplex DC  je nastaven do režimu Dual Path. To znamená, že každý z jeho dvou VF modulů komunikuje samostatně s jedním přijímačem, cesta signálu je zdvojena a spolehlivost je neskutečná. I při výpadku jedné větve na řízení modelu nic nepoznáme.

Dalším bezpečnostním prvkem je „opačné“ zapojení mechanického vypínače Maxi BECu, jeho vypnutím zapínáme palubní napětí. Při jeho poruše, nebo při přerušení přívodního vodiče, zůstává zachována funkce přijímací části, pouze nepůjde vypnout.  

Serva :

Použil jsem digitální serva značky Hitec :

-  křidélka 2x  HS - 6635 HB  (5,5 kg/cm - 51 g)

-  VOP      2x  HS - 5245 MG (4,9 kg/cm - 32 g)

-  SOP      1x  HS - 5985 MG (11  kg/cm - 62 g)

  Telemerie :

 Systém Jeti Duplex EX nabízí uživatelsky přívětivé telemetrické údaje. Pomocí řady nabízených měřicích senzorů můžeme mít údaje z modelu v reálném čase téměř o všem, na co si vzpomeneme.

Na tomto modelu mám k dispozici :

·         z regulátoru Mezon : napětí a proud pohonné baterie, otáčky motoru,  odebranou kapacitu, teplotu regulátoru, čas běhu a procento plynu PWM

·         z přijímačů : napětí na obou přijímačích, síla signálu na všech čtyřech anténách obou přijímačů a procento správně přenesených paketů opět z obou přijímačů

·         z vysílače : polohu čtyř vybraných ovladačů

 Celkem tedy 19 parametrů. Pro akrobatický model je to vše, co bychom mohli potřebovat pro dokonalý přehled o funkci jeho systémů a řešení nestandardních stavů. Pro jiné typy modelů můžeme doplnit další senzory (např. pro turbíny měřič průtoku paliva a jeho spotřeby, pro větroně vario, GPS  apod.).

 Vysílače DC/DS umožní data zobrazit, uložit je do paměti pro další zpracování a nastavit více alarmů na jakoukoliv telemetrickou veličinu. Takto si alarmy hlídám napětí na přijímačích a pohonných akumulátorech, sílu signálu na anténách a parametr Q obou přijímačů (procento správně přijatých datových paketů).

 Dále využívám užitečný údaj o odebrané kapacitě z pohonného akumulátoru, na kterém mám nastaven alarm na hodnotu 5 200 mAh. Při odebrání této kapacity mě příjemný dívčí hlas upozorní a jdu na přistání. Tím mám zajištěno vždy dost energie na přistání a nemusím sledovat čas letu, který se navíc mění podle stylu létání. Pokud během letu chci znát právě odebranou kapacitu, stačí stisknout mžikový spínač a hlasový výstup telemetrie mě sdělí požadované. Je to velice užitečné (nemusíme spustit oči z modelu) a příjemné.

 Testování vrtulí je s telemetrií Jeti Duplex EX radost. Během pár minut jednoho letu zaznamenám všechny údaje při různých letových režimech a doma v klidu pomocí Jeti Studia vše vyhodnotím.

 Letové vlastnosti

 Sůčko, stejně jako jeho předchůdci, plní moje představy o modelu na klasickou akrobacii a jsem s ním spokojený. Na Sůčka jsem dlouhodobě zatížený, postavil jsem jich více v různých velikostech a postupně vylepšoval jejich letové vlastnosti.

 Model létá rovně ve všech (i ostrých) tažených a tlačených obratech, ve všech režimech se chová naprosto neutrálně (dolů, nahoru, na zádech, v nožových částech obratů). Tlusté profily (16 % na křídle a 12 % na ocasních plochách) neskutečně „drží“ jak při minimálce, tak i při prudkých obratech ve vyšších rychlostech. Podíl na tom má i nízké plošné zatížení. Při sestupném letu se model rozbíhá jen málo, čemuž kromě tlustých profilů napomáhá i velká čelní plocha trupu.

Se Sůčkem jedeme z letiště vždy spokojeni.